Výzva!

Výzva pro podávání abstraktů pro monotematické číslo České kriminologie „Oficiální statistiky kriminality: analýza, limity, přísliby“

Editoři: Václav Walach, Jakub Drápal, Jana Jíchová, Jiří Mertl, Benjamin Petruželka, Michaela Roubalová

 

Časopis Česká kriminologie vyzývá autory a autorky k zaslání abstraktů pro připravované zvláštní číslo věnované reflexi oficiálních statistik kriminality v České republice. Cílem čísla, pracovně nazvaného „Oficiální statistiky kriminality: analýza, limity, přísliby“, je zaměřit se na analýzu aktuálního stavu dat o trestné činnosti, které jsou produkovány a zveřejňovány státními orgány. Ambicí je rovněž identifikace limitů těchto datových zdrojů a navržení možných způsobů jejich odstraňování či jiného zkvalitňování statistických údajů, aby byly lépe využitelné k poznání kriminality coby sociálního jevu.

            Oficiální statistiky kriminality jsou českými kriminology a kriminoložkami často zkoumány jako primární zdroj informací o stavu a vývoji kriminality a její kontrole. Přesto analýze jejich produkce jakožto sociální praxe nebylo doposud dopřáno mnoho prostoru (Koňařík 2015, s. 119–120; Marešová 2010, 2011; Petruželka et al. 2019; Podaná 2012; Roubalová et al. 2019, s. 31–43; Štefunková & Zeman 2014; Zeman, Štefunková & Trávníčková 2015, s. 83–128). Z dostupných studií, stejně jako nepublikovaných poznatků, sdílených prostřednictvím konferenčních příspěvků, odborných seminářů i méně formálních rozhovorů, je zřejmé, že oficiální statistiky kriminality tvoří poměrně komplexní soubor vědění, který povstává z heterogenního komplexu institucí, mentálních schémat, klasifikačních systémů, zájmů a praktik. Tato skutečnost nabízí celou řadu příležitostí, jak se jejich výzkumu zhostit, a perspektiv, které lze v tomto ohledu zvolit.

            V této souvislosti je důležité upozornit na připravovanou „reformu“ oficiálních kriminálních statistik, která je v souladu s usnesením vlády č. 495 ze dne 8. července 2019 o rozvoji a inovaci statistik kriminality připravována v gesci ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti. Jejím účelem je především sjednocení a propojení statistik policie, státních zastupitelství, soudů a případně dalších státních orgánů tak, aby bylo možné sledovat a analyzovat průběh trestního řízení v jednotlivých případech. Nicméně nemožnost jednotně sledovat a vyhodnocovat průběh trestního řízení je pouze jedním z omezení, které byly dosud v případě oficiálních statistik kriminality identifikovány. Toto zvláštní číslo lze tedy vnímat i jako příležitost, jak tento přípravný proces veřejně obohatit o poznatky získané z práce s těmito statistikami.

            Ve zvláštním čísle budou publikovány dva druhy článků. Zaprvé to jsou klasické výzkumné studie, které se řídí pokyny pro autory a autorky časopisu a o jejich přijetí bude rozhodnuto na základě běžného recenzního řízení. Spolu s tím chceme dát prostor autorům a autorkám, kteří disponují praktickou znalostí produkce oficiálních kriminálních statistik. Tento typ článku nemusí splňovat požadavky na akademické studie, může být psán esejistickou formou. O jeho ne/přijetí rozhodnou editoři čísla spolu s editorkou časopisu. Kromě toho uvítáme také recenze na knihy související s tématem oficiálních kriminálních statistik či rozhovory s osobami, které toto téma umožní lépe zpracovat.

            V případě studie a eseje je od případných zájemců vyžadováno zaslání abstraktu v rozsahu od 300 do 500 slov na emailovou adresu vaclav.walach(zavináč)czkrim.cz do 1. 10. 2020 spolu s uvedením informace, o jaký typ článku se jedná: (1) studie, (2) esej. Do 19. října budou autoři a autorky informováni o rozhodnutí přijetí abstraktu. Hotové texty očekáváme do 1. 2. 2021. Nápady na recenzované knihy a rozhovory je rovněž třeba zaslat do 1. 10. 2020, ovšem samotná komunikace s autory či autorkami bude vedena individuálně. Vydání zvláštního čísla je plánováno na rok 2021 v závislosti na vývoji recenzního řízení.

 

Literatura

Koňařík, M. (2015). Pohled na kriminalitu za pomoci systému ESSK. Bezpečnostní teorie a praxe, 16(4), 119–138.

Marešová, A. (2010). Jsou statistické údaje dostatečným zdrojem informací a stavu a vývoje kriminality v ČR? Kriminalistika, 21(1), 3–11.

Marešová, A. (2011). Resortní statistiky – základní zdroj informací o kriminalitě v České republice. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Petruželka, B., & Barták, M. (2019). Analysis of the association between public health and drug market policing: Review of law enforcement indicators. Adiktologie, 19(1), 43–51. https://doi.org/10.35198/01-2019-001-0005

Podaná, Z. (2012). Výzkum kriminality. In: J. Krejčí, Y. Leontiyeva, (Eds.), Cesty k datům. Zdroje a management sociálněvědních dat v České republice (pp. 377–397). Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

Roubalová, M., Grohmannová, K., Trávníčková, I. & Zeman, P. (2019). Možnosti zjišťování míry a struktury sekundární drogové kriminality v podmínkách České republiky. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Štefunková, M., & Zeman, P. (2014). Zkrácené řízení – statistiky a realita. Trestněprávní revue, 13(7–8), 186–190. 

Zeman, P., Štefunková, M., & Trávníčková, I. (2015). Drogová kriminalita a trestní zákoník. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Časopis

Vyhledat článek 
RSS 

CEEOL

cejsh.jpg